Rybniční zámeček
Půvabná klasicistní jednopatrová stavba Rybničního zámečku je situována na severním svahu břehu Prostředního rybníka v blízkosti obce Lednice. Jeho jižní průčelí je opatřeno předsunutým rizalitem s trojúhelníkovitým štítem vyzdobeným motivem harfy obklopené květinovými ornamenty. Místnosti prvního patra jsou vybaveny francouzskými okny, ze kterých je nádherný výhled do okolní krajiny, na Apollonův chrám (zámeček Apollo) i na protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr.
V jižní části prvního patra se nachází slavnostní sál, bohatě prosvětlený pěti okny. Ze středního francouzského okna na jižním průčelí lze vstoupit na balkon nesený předsunutým hlavním vchodem. V severní části prvního patra se dále nacházejí dva rohové salonky (společenský na východní straně a lovecký na západní straně). První patro je s přízemím zámku spojeno schodišťovou halou s točitým kamenným pískovcovým schodištěm, opatřeným kovaným zábradlím. Přirozené osvětlení schodiště poskytuje vysoké okno v severní stěně. V prvním patře schodiště vybíhá do podesty, z níž vedou troje dveře: střední do slavnostního sálu, bočními dveřmi se vstupuje do salonků. Místnosti prvního patra, prostor schodiště, haly i chodby v přízemí jsou vyzdobeny iluzivní malbou. Podlahy vstupní chodby, spojovacích chodeb v přízemí i podesty jsou opatřeny mramorovou dlažbou. Podlahy místností 1. patra jsou kryty parketami. V přízemí budovy se nacházejí dva komfortní apartmány tvořené rohovými pokoji s kuchyňskými kouty, koupelnami a předsíněmi, je zde též sociální zázemí pro ostatní prostory zámečku. V podzemí jsou klenuté sklepní prostory, přístupné schodištěm vedoucím ze schodišťové haly.
Rybniční zámeček dal postavit v letech 1814 -- 1816 kníže Jan I. Josef z Liechtensteinu, který proslul mimořádnou stavitelskou aktivitou. Zámeček je dílem známého vídeňského architekta Josefa Kornhäusela (*1782, †1860) a tvoří součást souboru reprezentativních tzv. Nádherných staveb (Prunkbauten) lednicko-valtického areálu, zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Budova sloužila původně jako obydlí hajného a jeho prostory šlechta příležitostně využívala při přípravách na lovy ptactva a ryb, později v přízemí zámečku bydlel knížecí zahradník.
Pozoruhodné je, že Rybniční zámeček slouží již od dvacátých let dvacátého století až do současnosti takřka nepřetržitě potřebám vysokého školství.
